Jak bojovat proti klíněnce

Existuje několik způsobů, jak chránit stromy proti klíněnce. Žádný z nich však není samostatně dostatečně účinný. Je tedy vhodné je kombinovat.

Sběr listí

Sběr listí je velice šetrným a jednoduchým způsobem boje proti tomuto škůdci. Je to však potřeba dělat velice pečlivě (listí je potřeba odstranit i z těžko přístupných míst) a včas, protože klíněnka, která přezimuje ve spadaném listí, může vlivem tlení z listu vypadnout a zimu přežít na zemi. Některé práce doporučují listí pálit (spolehlivé zničení larev), jiné naopak kompostovat (teplota 60 – 70 °C postačí ke zničení larev klíněnky, ale zachová ostatní faunu včetně jejich parazitů).

Pro obyvatele Prahy je asi nejjednodušším a nejlepším řešením využití speciálních papírových pytlů určených přímo ke sběru listí napadeného klíněnkou a jejich následného odvozu do sběrného dvora, který dále zajistí jejich likvidaci ve spalovně.

Pro obyvatele Prahy 3 je od října do listopadu městskou částí Praha 3 zajištěn odvoz pytlů zdarma.

Chemický postřik

K boji proti klíněnce se využívají dva typy postřiků, ovšem použití každého z nich má své nevýhody.
Prvním z nich se aplikuje především na spodní větve stromu. Je založen na tom, že zabraňuje larvám v jejich dalším vývoji. Postřik se provádí 5. – 15. května v závislosti na výsledcích odchytu samečků klíněnky pomocí feromonových lapačů.

Jeho nevýhodou je především poměrně vysoká cena. Navíc pozdější generace napadají neošetřené části, takže jeho účinek je pouze částečný. Přípravek se používá hlavně tam, kde je důležitá estetická hodnota stromu.
Druhým způsobem je postřik kmene stromu kontaktním insekticidem. Na kmeni se totiž shromažďují klíněnky připravené ke kladení vajíček. Postřik se provádí na jaře kolem 10. dubna a opakuje se za 10. dní.
Tento způsob ochrany však není příliš vhodný pro hustě zalidněné oblasti, protože do kontaktu s ošetřeným kmenem by neměli přijít např. psi. Z toho vyplývá, že jeho nízká pořizovací cena je částečně vyvážena náklady na bezpečnostní opatření (oplocení, varovné tabule apod.).

Další nevýhodou je, že je potřeba ošetřit všechny jírovce v okolí, protože hrozí, že z nich škůdci přeletí na ošetřený strom. Přípravkem také nelze chránit stromy proti dalším generacím klíněnky, protože jejich dospělci se neshromažďují na kmeni, ale ve vyšších patrech koruny.

Zlepšování kondice stromů

Je poměrně logické, že jakýkoliv organismus, který je v dobré kondici, lépe odolává škodlivým vlivům, tedy i napadení škůdci. Život ve městě je sám o sobě rostliny poškozuje. Jsou vystaveny znečištění ovzduší, často obklopeny dlažbou nebo betonem a především v zimě je ohrožuje zasolování půdy (na stromech se projevuje zhnědnutím okrajů listů). Půda zde jen stěží může zadržet dostatečné množství vody, takže navíc trpí i nedostatkem vláhy. V Praze k tomu přispívá i to, že je tu obecně méně srážek, než na zbytku území republiky.
Z toho vyplývá několik způsobů, jak jírovcům pomoci. Tím hlavním je dostatečná zálivka (účinnější je vydatnější zálivka než opakované zalévání menším množstvím vody), která současně pomáhá z půdy odplavovat sůl (což je důležité hlavně na jaře). Dále je možné stromy přihnojovat a kypřit půdu.

Dalším škodlivým faktorem je špatný výběr stanoviště (např. nedostatek světla ve vnitroblocích). S tím se však u vzrostlých stromů bohužel nedá nic dělat.

Lidé se mnohdy mylně domnívají, že stromům prospívá psí moč a výkaly, které jim naopak velmi škodí.